Při psaní následujících řádků vycházíme z informací Eurostatu. Graf a komentáře pak můžete v němčině najít zde.
V grafu vidíte cenu kWh elektřiny v centech Euro. V ceně jsou zahrnuty všechny poplatky (včetně distribuce a daní)
Nejdražší elektřinu v Evropě pak najdeme v Dánsku, kde je cena více než dvakrát vyšší nežli v ČR. Oproti našim sousedům Německu (30,5 eurocentů) a Rakousku (19,5 eurocentů) je naše cena 14,4 Eurocentů velmi příznivá.
Graf zároveň zobrazuje i meziroční nárůst cen. Z tohoto ukazatele je patrné, že ceny stoupají napříč celou Evropskou unií. O důvodech růstu energií píšeme v samostatném článku.
Zásadní je i pohled na změnu cen elektřiny za poslední desetiletí. Za uplynulých deset let se ceny elektřiny zvýšily o 34 %. V Řecku během krize se za posledních deset let cena elektřiny vzrostla o 76 %. V Lotyšsku se od roku 2008 zvedla cena o 58 %, v Portugalsku o 50 % a v Německu o 39 %.
U nás se cena proudu za uplynulých deset let prakticky nezměnila. Na Slovensku se snížila o 6 %, v Polsku se zvýšila cena elektřiny o 13 % a v Rakousku o 10 %.
Cena elektřiny v jednotlivých státech plní i jistou formu sociální funkce. V Čechách je velmi znám problém nejlevnější energie v Evropě - Bulharksu, kde se elektřina používá převážně na topení. Růst ceny je tak velmi politicky citlivý, stát je tak udržuje nízko.
Cena energií je pro státy obecně citlivé téma. V době, kdy je třeba investovat do rozvoje sítí jsou poplatky z regulovaných plateb (daní a distribuce) odváděny do investic na rozvoj sítí nemalou částí z ceny, kterou spotřebitel platí. Případný kolaps Bulharské energetiky sice nezapříčiní, že energie v ČR přestane do bytů spotřebitelů proudit, může však negativně dopadnout na cenu přenosu energetické energie po Evropě a tím podpořit negativní trend zdražování.